O knize: 2012 / Před odchodem jsem se zeptal: „Řekni mi, miluješ mě?“ Dlouho jsi neodpovídal a pak jsi tvrdošíjně řekl: „Cítím se s tebou dobře. Není to dost? V tu chvíli jsem se znovu přesvědčila, že jsem schopná jako žena vyšperkovat úplně všechno – svůj život, pocity milovaného muže, svět kolem sebe. Ženy jsou přirozené dekorativní umělkyně. Se štětcem v ruce a stojanem. A muži jsou pro nás někdy prázdným plátnem – kreslíme, malujeme, někde utíráme, něco zakrýváme. Ale zpravidla se nakonec ukáže, že nečerpáme ze života, ale v reakci na fantazie, touhy - podívejte se, existuje naprostý rozpor s realitou. „Kdybyste věděl...“ je příběh o ženském zoufalství, který lze vyprávět pouze na sněhobílých stránkách deníku. Toto je příběh o pocitech, pochybách, očekáváních a obavách, které nejčastěji pomáhají znovu začít život.